Slovník diabetologických pojmů

Slovník základních pojmů v diabetologii se kterými se můžete v praxi setkat. Ať už u lékaře nebo v článcích o diabetes mellitus.

Analoga inzulínu: geneticky modifikované inzulíny, které mají změněnou rychlost vstřebávání. Existují analoga krátkodobě působících inzulínů s rychlejším nástupem a kratším trváním i dlouhodobě působících inzulínů s prodlouženým účinkem a stabilnější hladinou.

Beta – buňky: buňky, které jsou uloženy ve slinivce břišní, kde vyrábějí inzulín.

Diabetes mellitus (cukrovka): metabolické onemocnění charakterizované neschopností organismu udržet koncentraci glukózy v krvi v mezích normy. Ta stoupá a vede k dlouhodobým komplikacím.

Dlouhodobé komplikace diabetes: výsledek delšího působení hyperglykémie na organismus. Patří mezi ně retinopatie (postižení oční sítnice), nefropatie (postižení ledvin) a neuropatie (postižení nervů).

Dlouhodobě působící inzulín (bazální inzulín): užívaný zejména ke krytí noční a denní bazální potřeby s trváním účinku cca. 18-24 hodin podle typu přípravku.

Glykémie: označení pro koncentraci glukózy v krvi. Je nejběžnějším termínem používaným v souvislosti s diabetes. Hodnota glykémie 4,5 znamená, že koncentrace glukózy je 4,5, mmol/l.

Glukometr: přístroj, který umožňuje měření glykémie. Je běžnou součástí výbavy pacientů s diabetes mellitus 1. typu.

Glykovaný hemoglobin (dlouhý cukr) HbA1c: látka, která vzniká v organismu neenzymatickou reakcí (tzv. glykací) mezi hemoglobinem (červené krevní barvivo) a glukózou (krevním cukrem). Hodnota HbA1c poskytuje nepřímou informaci o průměrné hladině cukru v krvi (dále glykémie) v časovém období 4-6 týdnů. O glykovaném hemoglobinu naleznete více informací zde.

Hyperglykémie: stav, kdy je koncentrace glukózy nad normálními hodnotami. V praxi je toto označení užíváno pro hodnoty glykémií, které výrazněji přesahují 10 mmol/l.

Hypoglykémie: stav, kdy je koncentrace glukózy nižší než normální hodnoty (3,5 mmol/l). Projevuje se většinou intenzivním pocitem hladu, pocením, třesem. Může však vyústit i v dezorientaci a ztrátu vědomí. Více se dočteteo hypoglykémii a první pomoci při ní zde.

Intenzifikovaný inzulínový režim: režim spočívající v podávání inzulínu ve 3 a více denních dávkách.

Inzulín: hormon, který se skládá ze dvou řetězců aminokyselin (A,B), spojených sulfidovými můstky. Je produkován beta-buňkami Langerhansových ostrůvků slinivky břišní. Do krevního oběhu je vyplavován průběžně během celého dne a jeho hladina stoupá při zvýšené hladině krevní glukózy (např. po jídle) Jeho základním účinkem je umožnit vstup glukózy především do svalových a tukových buněk periferních tkání. Má však i celou řadu dalších funkcí ovlivňujících zejména přesuny energie v organismu.

Kardiovaskulární onemocnění: nemoci, jejichž podkladem je ateroskleróza cév. Mezi tento druh onemocnění patří: infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, syndrom diabetické nohy. Riziko kardiovaskulárních onemocnění je u diabetiků 2-3 krát vyšší ve srovnání s nediabetiky.

Ketoacidóza: stav, při kterém je díky čerpání energie z tukových zásob, v těle větší množství ketolátek – produkty spalování tuku. Počátečními obtížemi jsou zejména nevolnost a zvracení, při delším trvání dochází až k poruše vědomí.

Kontinuální monitor glykémie: přístroj umožňující měření koncentrace glukózy v podkožní oblasti. Měření probíhá každých 5 minut. Při rychlých změnách koncentrace glukózy je oproti glukometru méně přesný.

Konvenční inzulínový režim: schéma podávání inzulínu v jedné nebo dvou denních dávkách. V dnešní době je již v léčbě diabetiků 1. stupně překonán a až na specifické výjimky od něj bylo upuštěno.

Krátkodobě působící inzulín (prandiální inzulín): inzulín, který je podáván zejména před jídly, nástup jeho účinku je za 15 – 30 minut, maximem za 1 – 4 hodiny a jeho účinek trvá cca. 5 – 7 hodin.

Normální hodnoty glykémie: u zdravého člověka se hodnoty glykémie nalačno pohybují mezi 3,5 a 5,6 mmol/l.

Perorální antidiabetika: tabletové medikamenty určené především k léčbě diabetes mellitus 2. stupně.

Selfomonitoring: kontrola glykémií přenosným glukometrem. Hodnoty glykémie jím získané umožňují úpravu dávek inzulínu a jsou bezpodmínečně nutné k dosažení dobré kompenzace diabetu 1. typu.

Slinivka břišní (pankreas): orgán uložený v břiše. Její funkcí je kromě tvorby inzulínu a několika dalších hormonů i produkce enzymů. které ve střevě zajišťují trávení.

Směsný inzulín: směsi krátkodobě a dlouhodobě působících inzulínů v různých poměrech (nejčastěji 30:70) s odpovídajícími profily účinku.

Syndrom diabetické nohy: označení pro poranění dolních končetin, které se u diabetiků snadno objevují a obtížně hojí. Často je příčinou přítomnost ischemie (nedokrevnosti) dolních končetin díky ateroskleróze cév a diabetické neuropatii.

Použitá literatura: BROŽ, Jan. Co je diabetes mellitus. Praha: Ing. Slávka Wiesnerová, 2012. ISBN 978-80-904809-8-8.