Zde naleznete vybrané statistiky diabetes mellitus – zastoupení hlavních typů diabetu, počet nemocných diabetem, výskyt diabetu podle typu, výskyt sekundárního diabetu, výskyt chronických komplikací diabetu.
Počet nemocných diabetem v ČR:
V České republice bylo v roce 2016 evidováno více než 900 000 nemocných s diabetem, z nichž naprostá většina trpí diabetem 2. typu. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR oficiálně dokládá nejaktuálnější oficiální statistický údaj pro stav roku 2016.
Předpokládá se, že asi jedna čtvrtina ze skutečného počtu diabetiků není diagnostikována. Nebezpečně se blížíme k situaci, kdy bude každý 10tý občan republiky mít cukrovku. V roce 2016 bylo v ČR registrováno 106 682 nemocných s diabetickou nefropatií (z toho 40 229 ve stadiu chronické nedostatečnosti ledvin), 95 100 nemocných s retinopatií (z toho 2 267 nevidomých) a přibližně 41 441 nemocných s diabetickou nohou (z toho více než 9 969 po amputaci dolní končetiny).
Každý rok v ČR cukrovkou nově onemocní 60 tisíc lidí.
Ročně v souvislosti s cukrovkou zemře v ČR 22 tisíc pacientů.
Češi drží v Evropě smutný primát v počtu nemocných diabetem v celé populaci. Průměrné roční náklady na léčbu jednoho pacienta s diabetem se blíží k 26 tisícům Kč. Za celou ČR se jedná o přibližně 20 miliard Kč, což představuje 10 % ročních zdravotních výdajů.
Problémy s nárůstem výskytu diabetu mají i jiné země. Prognózy v USA jsou přímo děsivé: více než 300 miliónům Američanů, což je zhruba polovina celé populace, hrozí během deseti let onemocnění cukrovkou (minimálně náchylnost k ní). Pojišťovna UnitedHealth Group ve své studii odhaduje, že diabetici okolo roku 2020 můžou spotřebovávat až 10 % ročních nákladů na zdravotnictví USA. Server RedOrbit uvádí, že podle této studie je v současné době cukrovka diagnostikována u 27 miliónů obyvatel USA. U dalších 67 miliónů se ještě symptomy nevyskytují, ale již mají zvýšenou glykémii.
Statistické dělení diabetu:
Klasické dělení diabetu
Tradičně se diabetes dělí do 4 skupin, z nichž první 2 jsou zdaleka nejčastější.
Jedná se o: Diabetes mellitus 1. typu
Diabetes mellitus 2. typu
Jiné definované typy diabetu (většinou se podobají diabetu 2. typu, někdy spíše diabetu 1. typu)
Gestační (těhotenský) diabetes. jejichž formy a varianty jsou v tabulce shrnuty (často se průběhem podobá diabetu 2. typu).
Řada forem diabetu, které jsou uvedeny v tabulce přehledu dělení diabetu ve skupině „Jiné specifické typy diabetu“, se také někdy označují jako tzv. sekundární diabetes. Pojem sekundární znamená, že v těchto případech se diabetes vyvíjí v důsledku jiného onemocnění, které pak vede ke vzniku diabetu. Typicky sem patří diabetes při některých chorobách pankreatu, například při zánětu slinivky břišní nebo po odstranění celého pankreatu z jakéhokoliv důvodu. Další možností je sekundární diabetes, který u někoho vzniká při dlouhodobém podávání kortikosteroidů, léků, které zmírňují průběh např. revmatických onemocnění, autoimunitních onemocnění ledvin či krvetvorných orgánů a mnoha jiných. Samotné slovo „sekundární“ neudává ještě, o jaké onemocnění se jedná. Proto se lépe hodí udat některou z možností, která je v tabulce uvedena. Například „sekundární diabetes při chronické pankreatitidě“.
U diabetu 1. typu se předpokládá postupný zánik beta-buněk, nejčastěji autoimunitním procesem (tzv. typ 1A), kdy se autoimunitu podaří prokázat) nebo jiným podobným mechanismem (tzv. typ 1B, kdy se autoimunita neprokáže).
U typu 2 se předpokládá, že hlavní příčina spočívá v nedostatečné účinnosti inzulínu ve tkáních, ke které se teprve později připojuje vyčerpání beta-buněk.
Odhaduje se (viz Obr. 1), že v naší geografické oblasti představuje typ 1 asi 5 % všech případů diabetu a typ 2 asi 90 % případů diabetu.
Kromě těchto dvou základních typů se vyčleňují další formy diabetu, které jsou způsobeny jinou známou příčinou (asi 4% případů). Tyto formy jsou poměrně vzácné a zahrnují vrozené genetické defekty postihující zejména samotné beta-buňky (různé typy MODY způsobené defektem jediného genu). Řadí se sem také diabetes provázející celková onemocnění pankreatu, jako jsou třeba chronický zánět pankreatu nebo cystická fibróza pankreatu. Další formou je diabetes vzniklý v důsledku nadprodukce některých hormonů nebo podávání některých léků.
Pro svůj možný dopad na vývoj plodu a dítěte se nyní také zvlášť vyčleňuje tzv. gestační (těhotenský) diabetes (zastoupený asi 1% případů), který vzniká v průběhu těhotenství a po porodu buďto ustoupí, nebo se zpravidla překlasifikuje na jinou formu diabetu, nejčastěji diabetes 2. typu.
Nový pohled na dělení diabetu
Příčin, proč vzniká diabetes, je ve skutečnosti mnohem více. Kromě jasně geneticky definovaných případů s vysokým stupněm dědičnosti (viz tabulka) je většina případů diabetu způsobena souhrou variant řady genů, životního prostředí a životního stylu. Autoimunita zdaleka není jediným důvodem, proč mohou beta-buňky zanikat. Stejně tak inzulínová rezistence má mnoho příčin a jedním z faktorů, který ji zhoršuje, je samotný nedostatek inzulínu.
Vedle jasně definovaných typů diabetu (zejména diabetes 1. typu u dětí a mladistvých a řady vedená v tabulce jako „jiné typy diabetu“, se tak objevuje možnost nového rozdělení zejména mezi pacienty s diabetem 2. typu, z nichž u některých převládá nedostatek inzulínu s podobností s diabetem 1. typu a u jiných vzniká tvrdošíjná inzulínová rezistence se závažnými následky. U některých pak dlouhodobě trvá kombinovaná porucha, jež hodně závisí na tělesné hmotnosti, pohybové aktivitě a věku. Zastoupení různých forem diabetu podle klasického a možného budoucího dělení ukazuje tento obrázek.
Toto nové dělení není z hlediska České ani světové diabetologické společnosti oficiální, ale vychází z dlouhodobých dřívějších pozorování a především z nedávno publikované rozsáhlé práce sledující nově vzniklé případy diabetu ve švédské a finské populaci v průběhu 8 let.
Výskyt diabetu podle typu
Podle údajů ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) z roku 2013 vypadala u nás situace s diabetem (DM) následovně.
U převážné většiny pacientů s diabetem je diagnostikován DM II. typu (nezávislý na inzulínu). Jedná se o typické onemocnění středního a vyššího věku. K 31. 12. 2013 se v ČR léčilo s DM II. typu 789 900 osob.
DM I. typu (závislý na inzulinu) je zjištěn u necelých sedmi procent diabetiků, v roce 2013 to představovalo 58 901 osob, z toho 1 123 ve věku 0–14 let a 891 ve věku 15–19 let. Diabetes I. typu začíná obvykle v mladším věku a je při něm vyšší náchylnost k akutním komplikacím.
V rámci statistických zjišťování se v ČR sleduje také výskyt sekundárního diabetu, se kterým v roce 2013 bylo léčeno 12 846 osob, poruchu glukózové tolerance mělo ve stejném roce 65 269 osob.
Komentář ke grafu:
O diabetu se hovoří jako o epidemii nové doby. Naprostou většinu nemocných tvoří pacienti s diabetem 2.typu. V České republice je ročně diagnostikováno okolo 60 000 pacientů s diabetem, proto trvale celkový počet nemocných roste, prevalence se nyní pohybuje okolo 11 % dospělé populace. Lze kvalifikovaně odhadnout, že průběžně je v ČR okolo 200 000 osob, které jsou již diabetiky 2. typu, ale vzhledem k tomu, že jsou bez příznaků, o své nemoci ještě nevědí.
Komplikace diabetu
Mezi akutní komplikace DM patří hypoglykemické a hyperglykemické stavy a jejich následky, k závažným chronickým komplikacím DM řadíme především retinopatii, nefropatii a neuropatii (nervová a cévní složka postižení). Postižení cév při DM je predispozičním faktorem pro vznik závažných kardiovaskulárních onemocnění (1).
Z vážných chronických komplikací jsou v ČR statisticky sledovány počty případů nefropatie, retinopatie a počty komplikací označovaných jako diabetická noha. V roce 2013 bylo evidováno 251 712 případů jmenovaných komplikací diabetu (241 tis. v roce 2012).
Podíl chronických komplikací diabetu k celkovému počtu léčených diabetiků byl přibližně stejný jako v roce předchozím, a to 29 %.